Ano, vidíte správně. Po více než roce jsem vydala nový článek! Mám pocit, že posledních dvanáct měsíců uteklo tak rychle, že jsem neměla vůbec čas se zastavit natož si najít nějaký volný čas na psaní. Měnila jsem práci, hledali jsme bydlení a naše rodina se rozrostla o dalšího člena. Jak už možná z Instagramu víte, loni v říjnu jsme si pořídili nový přírůstek do rodiny – štěňátko samojeda, které jsme pojmenovali Ghost. Život se samojedem je hodně veselý a člověk se nikdy nenudí. Často je to hodně náročné, ale to vám ráda povyprávím v některém z dalších příspěvků.
V posledních pár měsících jsem si prošla takovou osobní krizí, kdy jsem nevěděla co se sebou a do čeho se mám pustit. Nápadů mám jako vždy plnou hlavu takže to nebylo, že bych neměla do čeho píchnout. Spíš jsem hledala smysl v tom co dělám a přemýšlela do čeho dál (ne)mám věnovat energii. Možná to bylo takové menší vyhoření.
Už se to naštěstí lepší. Hodně mi v tom pomohla dovolená, kde jsem získala trochu odstup a odpočinula si. Nebyla bych to já, kdybych si do ruky nevzala papír a tužku a nesestavila si plán. Díky tomu jsem začala být mnohem produktivnější. Je vlastně docela zvláštní, protože celá ta moje produktivita tak nějak vyplynula sama. V předchozích měsících jsem se musela do práce nutit a na zadku jsem nevydržela dvě hodiny v kuse. Teď se do práce zaberu tak, že si ani nevšimnu, že už pracuji víc než bych měla.
Díky tomu jsem se stihla ponořit hned do několika nových projektů. S kamarádkou Vitou jsme se pustili do natáčení podcastu o domácím násilí a toxických vztazích. Ten je teď bohužel pod náporem dalších projektů upozaděn, ale i tak doufám že první epizoda, kterou už máme natočenou, vyjde co nevydět.
Také jsem spustila svůj Etsy obchod pro všechny milovníky psů, ještě je něm spousta práce, ale pár produktů tam je. Dokončila jsem krásné samojedí samolepky (nebo jak jim říkám pracovním názvem samojedky), které se tam objeví co nevidět.
Ten největší projekt, který jsem začala, mi v hlavě ležel léta. Bohužel tomu nikdy nenahrávaly okolnosti a tak ve mě zrál tak dlouho, až na to byla ta správná doba. Již 12. listopadu v pražském Karlíně pořádáme papírenský pop-up Papír Fest! Na jednom místě se tam sejde více než 40 prodejců a tvůrců nádherných papírenských věcí a já se tak strašně těsím! Je to moje obrovská srdcovka. V podstatě tím festivalem teď žiju, v první řadě protože mě nesmírně baví pracovat s tolika talentovanými lidmi a taky to zabírá většinu mého času. :D
Jelikož mi chybí psaní, ráda bych znovuoživila svůj blog. Je to totiž asi jediné místo, kde můžu psát a tvořit bez jakýchkoliv omezení. V záloze mám několik dalších článků, které se mi snad brzy podaří dokončit. :)